Současná situace v souvislosti s Kněžským bratrstvem sv. Pia X. (FSSPX) otevřela uvnitř Církve závažnou a dosud nevyřešenou otázku, která nemůže být ani odložena na jinou dobu, ani ignorována mlčením, ale musí být zodpovězena.

V letech po koncilu vycházel arcibiskup mons. Marcel Lefébvre z přesvědčení, že podstatné prvky církevního života – tradiční vzdělávání kněží, teologie svátostí a tradiční mše svatá, která byla duchovní potravou nespočetného zástupu svatých – jsou opouštěny nebo dokonce násilně potlačovány. Z této krize povstalo FSSPX, jež po desetiletí stále uchovává tyto hodnoty více než těch málo jiných podobných sdružení.

Uchovávání těchto hodnot není vedeno ani ideologií, ani nostalgií. FSSPX potřebuje biskupy, aby světili kněze, biřmovali věřící a zajistili tak pokračování tradičního svátostného života Církve v době hlubokých otřesů. Protože generace těch jejich biskupů, kteří dosud nesli takovou odpovědnost, již odchází, opakuje Bratrstvo tento svůj konkrétní požadavek: Bez nových biskupů nemůže být udržena kontinuita tohoto kněžského vzdělávání a tohoto svátostného života. Bratrstvu vůbec nejde o nějaké mimořádnosti pro sebe, ani o moc nebo zvláštní práva. Jedná se mu pouze o to, aby něco, co za velkých obětí bylo dosud pro blaho Církve uchováno, nyní nezmizelo kvůli nečinnosti.

Jestliže je tato záležitost klidně, s úctou a opakovaně předkládána Sv. stolci – a setkává se s mlčením – potom takové zdržování nutně vede k rozhodnutí Bratrstva vyřešit věc bez souhlasu Vatikánu. Nečinnost by byla trestuhodnou. Církev je silou svého Božského původu ustavena hierarchicky a její autoritu musí věřící respektovat. Nositelé autority mají těžkou odpovědnost: uchovat kněžství a apoštolskou kontinuitu a hovořit jasnou řečí, neboť jsou v sázce samotné základy existence Církve.

Její jednota se neudrží, když nauka bude vykládána mnohoznačně. Věrnost tradičnímu poselství naopak nepředstavuje žádné ohrožení. Tradice není žádným nepřítelem. Naopak když ti, kteří otevřeně odporují nauce Církve, jsou trpěni, zatímco ti, kdo se snaží o kontinuitu, platí jako podezřelí, potom nastupuje převrácení veškerého řádu. Tato situace vyžaduje modlitbu, upřímnost a odvahu – zejména od těch, jimž je svěřena autorita. Spása duší musí zůstat nejvyšším zákonem Církve. Mlčení nesmí být posledním slovem.

Zdroj: Článek „Die Piusbruderschaft und die Frage der apostolischen Kontinuität“ in www.katholisches.info 8. 2. 2026