„Nejhorší formou krize v Církvi je taková, kdy papež a biskupové rezignují na své závazky (to sice již v dějinách Církve bylo, ale ne v takové míře jako v době od II. vatikánského koncilu). Samozřejmě v tomto případě hierarchové, kteří jsou vlastní příčinou krize, tuto situaci za krizi neoznačí, protože buď jsou doktrinálně příliš zmanipulovaní na to, aby krizi viděli, nebo morálně tak zkažení, že nechtějí změnit status quo,” přesvědčuje známý apologeta a badatel v oboru tradiční liturgie dr. Peter Kwaśniewski.

Tento historik na lifesitenews odpovídá ve svém textu na tezi Woutera J. Suenense na stránkách Catholic Herald, jakoby současná krize v Církvi se významně nelišila od jiných bouří zmítajících mystickým Tělem Kristovým v minulosti.

„Existovaly již krize značně horší od té naší: skandál spojený se západním schizmatem (protestantským, pozn. překl.), korupce v kurii, simonie, otročení politice a morální dekadence v Římě… Tvrzení, že naše krize je tak bezprecedentní, že veřejná neposlušnost se stala nutností, vykazuje zvláštní nedostatek historické paměti,“ píše Suenens v reakci na nedávná biskupská svěcení Bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) bez souhlasu Vatikánu.

Kwaśniewski tomu rozhodně oponuje. Podle něj se jeví naprosto zřetelně, že současná (modernistická) krize je mnohem horší než všechny předchozí dohromady. „I kdybychom je všechny spojili, tak nezískáme nic, co by se rovnalo současnému pozvolnému pronikání modernistické ideologie do Církve, rezignaci na misie, globální liturgické devastaci a demografickému zhroucení, čili nedostatku kněžských a řeholních povolání a odchodu lidí z Církve, jak jsme pozorovali v průběhu posledních šesti desetiletí. Za tuto dobu nenajdeme ani jednu doktrinální, morální nebo liturgickou pravdu, která by nebyla mnohokrát a všeobecně zpochybňována nebo v praxi narušována, což vedlo ve svém výsledku k deformaci přesvědčení milionů lidí,“ přesvědčuje tento historik.

Dále potom zdůrazňuje význam slov papeže sv. Pia X., jenž nazval modernismus „snůškou všech herezí“. „Jako osoba hluboce seznámená s dějinami Církve nevidím horší krizi v její minulosti co do kvantity i kvality, neboť se dotýká samotných kořenů katolické víry: přirozeného práva, Božího práva, církevní tradice – zkrátka úplně všeho. Jde o krizi totální a nikoli pouze v některých bodech. Sahá dále než arianismus, dále než protestantismus, dále než jakákoliv jiná předchozí odchylka,“ tvrdí tento badatel.

Autor se tady odvolal na slova kardinála Waltera Brandmüllera, vynikajícího církevního historika. Ten s plným vědomím konstatoval, že Církev dnes čelí výzvám týkajícím se integrity pokladu víry, sakramentální a hierarchické struktury Církve a její apoštolské tradice. „To všechno vedlo ke vzniku dosud nevídané situace v dějinách Církve, toto nebylo ani za ariánské krize ve 4. a 5. století,“ konstatoval Brandmüller.

Kwaśniewski rozhodně odmítá Suenensovo tvrzení, že pouze biskupové a papež mají právo vyhlásit tzv. stav nouze, na nějž se dovolává FSSPX. Takový argument je podle něj důkazem zřeknutí se milosti víry a zdravého rozumu, jakož i intelektuální lenosti. Nelze nikdy očekávat, aby soudce vynesl spravedlivý rozsudek ve vlastní záležitosti.

„Nejhorší formou krize v Církvi je taková, kdy papež a biskupové rezignují na své závazky (to sice již v dějinách Církve bylo, ale ne v takové míře jako v době od II. vatikánského koncilu). Samozřejmě v tomto případě hierarchové, kteří jsou vlastní příčinou krize, tuto situaci za krizi neoznačí, protože buď jsou doktrinálně příliš zmanipulovaní na to, aby krizi viděli, nebo morálně tak zkažení, že nechtějí změnit status quo,” říká Peter Kwaśniewski.

„Tím vzniká bludný kruh. To oni vyvolali krizi a oni z ní mají zisky,“ dodává a pokračuje, že část katolíků vychovaných již v Novus Ordo mnohdy žije ve farnosti, kde mše svatá je sloužena důstojně a kněží hlásají pravou nauku. To je chvályhodné, jenže tito katolíci potom mohou hodnotit celkovou situaci světové církve pod falešnou optikou. Budou se domnívat, že dobrý stav, v jakém se oni nachází, je charakteristický pro Církev na celém světě. Neuvědomí si, že jejich „oázy víry“ jsou pouhou „kapkou v oceánu duchovní hniloby, zkázy a marasmu“. Kwaśniewski tvrdí, že „je lehké uzavřít se do jedné z takových oáz“ a představovat si, že ani mimo ni neexistuje v Církvi nic špatného.

Autor píše, že Církev, jejíž hierarchie ve značné míře ztratila schopnost sebereflexe, již řadu let není schopna vidět krizi, která ji obklopuje. „Instituce, jež hlásá, že nouzový stav nemůže existovat – bez ohledu na to, kolik osob odpadá od víry, jak málo je kněžských povolání nebo kolik skandálů zneužití vyplouvá na povrch – to je logika úředníků trpících psychózou, kteří prostě nechtějí, aby chaos, s nímž žijí, jim překážel. Proto představitelé Církve nepodnikají v této věci žádné kroky a nechtějí nést jakoukoliv odpovědnost za tuto hrůzu…“ zdůrazňuje Kwaśniewski.

Na základě ujištění samotného Krista však zdůrazňuje, že samozřejmě nic není ztraceno. Podle jeho názoru už to, že u mnoha katolíků „tato situace vyvolává odpor, uvědomují si rozsah toho, co se děje a hledají způsob, jak to řešit…“ je velkou nadějí do budoucna. „Tak jako jsme schopni cítit smrad shnilé ryby, aniž bychom museli zvát odborníka, tak jsme schopni vidět, že Církev se nachází v obzvlášť výjimečném špatném stavu, aniž bychom se museli na to dotazovat biskupské konference nebo státního sekretáře Vatikánu,“ konstatoval Kwaśniewski.

Zdroj: Článek „Dr. Peter Kwasniewski: Kryzys Kościoła nie jest ´taki sam jak kiedyś´. Dziś jest o wiele większy“ in www.pch24.pl 27. 8. 2026