Předseda Papežské mezinárodní mariánské akademie P. Stefano Cecchin OFM prohlásil koncem srpna v Mexiku doslova: „Jsem odpůrcem těch zjevení, která mluví o Božích trestech.“ Pak ovšem je otázkou, jaká zjevení podle těchto svévolných kritérií P. Cecchina jsou vlastně pravá? A jaká mariánská zjevení tento vatikánský „nejvyšší mariolog“ vlastně odmítá?

Některé konkrétní příklady:

„Bůh bude trestat nevídaným způsobem. Běda obyvatelům země! Bůh vyleje svůj hněv a nikdo nebude moci tomu všemu, co na nás dopadne, uniknout.“

Naše milá Paní z La Salette 19. září 1846

„Až uvidíte jedné noci na obloze neznámé světlo, potom vězte, že je to veliké znamení, které Bůh dává, že svět bude za své zločiny potrestán – válkou, hladem a pronásledováními Církve a Svatého Otce.“

Naše milá Paní sv. růžence z Fatimy 17. července 1917

„Aby svět poznal Jeho hněv, je nebeský Otec připraven seslat velký trest na celé lidstvo.“

Naše milá Paní z Akity 3. srpna 1973

Cecchinův postoj je již delší dobu znám. Tento předseda Papežské mezinárodní mariánské akademie, jíž podléhá také vatikánské Observatorium pro zjevení a mystické fenomény, se explicitně vyjadřuje, že je odpůrcem všech zjevení hovořících o trestech za hříchy. Tyto tresty vidí P. Cecchin jako důkaz, že zjevení není pravé. Cecchinův postoj není v pokoncilní době nijak ojedinělý. Již papež František se v rozhovorech s představitelem levicového žurnalismu a svobodným zednářem Eugeniem Scalfarim i při jiných příležitostech několikrát vyjádřil, že sní o Církvi, v níž peklo a hřích už nebudou mít žádné místo.

28. srpna r. 2026 měl P. Cecchin přednášku v mexické Guadalajaře na téma „Maria a obrana života“. Na jejím konci byli ti účastníci, kteří si to přáli, pomazáni nardovým olejem. Předtím ale udělil P. Cecchin krátkou vysvětlující katechezi, v níž opět potvrdil své rozhodné popření všech zjevení, která mluví o Božích trestech (existuje k tomu video):

„…do tohoto kalichu pokládáme naše hříchy. Do tohoto kalichu pokládáme naše nemoci. Do tohoto kalichu pokládáme špatné lidi, kteří se nacházejí v našem okolí, protože Kristus nezemřel na kříži za svaté, ale za hříšníky. Proto jsem odpůrcem těch zjevení, která mluví o Božím trestu. Bůh nechce trestat – to říká Katechismus Katolické církve – Bůh chce všechny zachránit. Trest a strach jsou dílem ďábla. Proto v tomto mešním vínu utápíme naše hříchy, neboť Kristus zemřel, aby je smazal. Kristus zemřel, aby naše nemoci uzdravil. Kristus zemřel, aby vytvořil mír a nepřátele obrátil.“

Kritikové již dříve v souvislosti s dřívějšími podobnými Cecchinovými prohlášeními konstatovali, že tento způsob myšlení se stal nejpozději během bergogliánského pontifikátu signifikantní pro církevní představitele a odráží se také v nových Normách pro posuzování údajných nadpřirozených jevů.

Co ale znamenají opakované výroky formálně nejvyššího mariologa ve Vatikánu, že soukromá zjevení, v nichž je řeč o Božích trestech, jsou „absolutně falešná“, jak řekl také v Guadalajaře? Jsou jimi i ta církevně uznaná, např. výše citovaná? Mají být nově posouzena?

Jedno se jeví být jasné: Svatý stolec by rád o těchto zjeveních na základě nových norem už nemluvil jako o nadpřirozených, protože jejich obsah je v rozporu s jeho nynějším postojem k fenoménu Božích trestů. Podle nových norem by sice mohly Fatima, La Salette a další církevně uznaná mariánská zjevení obdržet v nejvyšším stupni „nihil obstat“, ale to ještě podle těchto nových norem neznamená, že tím je uznán jejich nadpřirozený charakter, tj. že tato zjevení jsou pravá (pozn. překl.: nihil obstat je možno dát v duchu pokoncilního pluralismu i na výroky odporující vyjádření Magisteria). Konstatovalo by se pouze, že na těchto místech je možno pozorovat dobré ovoce a není tady nic, co by obecně odporovalo víře a nauce Církve. Tím by se dal Panně Marii hovořící o Božích trestech náhubek. Zjevení se formálně uzná jako prospěšné, ale řeči o Božích trestech jako podmíněné lidskými představami, proto nelze mluvit o nadpřirozeném fenoménu. Toto signalizuje nejnovější vyjádření P. Cecchina.