Polští liberálové v čele s premiérem Donaldem Tuskem, kteří jsou momentálně u moci, ukázali své ostré totalitní zuby. Zákeřně se pokusili o ústavní puč, obsadili policií Ústavní soud (Trybunal Konstytucyjny, dále jen TK), protože v něm měli většinu soudci, kteří jim nevyhovovali. Využili k tomu víkendu o Dušičkách (30.10.–2.11.), kdy většina polských občanů jako vždycky tradičně navštěvovala hroby svých blízkých a hodně cestovala, tudíž neměla myšlenky na to, aby se zabývala politikou. Krátce předtím Tuskova vláda jmenovala do TK některé nové soudce, které potvrdil parlament, v němž mají strany vládní koalice většinu. Prezident Karol Nawrocki však tyto nové soudce nepotvrdil, což zákon vyžaduje, proto se legitimně nemohli stát členy TK.

Tusk, který má plná ústa demokracie, sáhl tady k opravdu „demokratickému“ řešení. Poslal na TK policii a s její pomocí nové soudce nastolil. Prezident Nawrocki byl právě v zahraničí. Když ho zastihla zpráva o nelegálním obsazení TK, okamžitě se vrátil, přišel k soudní budově, probil se přes zátarasy a prohlásil nové soudce za nelegitimní. Noví soudci, ačkoliv nesložili přísahu, prohlásili ty dosavadní jmenované předchozím kabinetem pravicové strany PiS za sesazené. Tusk se přitom opírá o orgány EU, kde má velikou podporu, proto nehodlá ustoupit. Konzervativní síly v čele s prezidentem Nawrockým rovněž ne. Vyostřená situace se zdá být v současnosti neřešitelná.

Tuskovi příznivci pořádají před budovou TK neustálé demonstrace, stoupenci konzervativních stran rovněž. Mylně by se ale někdo domníval, že tady se jedná pouze o konflikt liberální Tuskovy nyní vládnoucí strany PO s pravicovou předchozí vládnoucí a nyní opoziční stranou PiS v čele s Jaroslawem Kaczyńským. Nikoliv, to je pouze vnějšková fasáda. Polsko je totiž nejsilnějším středoevropským státem a nejvlivnějším ze všech bývalých komunistických zemí v Evropě s výjimkou bývalého Sovětského svazu. Krom toho je – i když podstatně méně než dříve – enklávou konzervativních a křesťanských hodnot, které zde, na rozdíl od západoevropských demokracií, hrají ještě přece jen důležitou roli. Proto pokud zastánci těchto hodnot mají ještě nějaké vlivné pozice, musí se to změnit třeba i násilím, demokracie sem, demokracie tam. Jak publikují mnozí autoři na polském webu www.pch24.pl, Tusk si opatřil pro svůj postup schválení Evropské rady, jsou známy jeho blízké vztahy s předsedkyní Evropské komise v Bruselu Ursulou von der Leyenovou.

Polští i zahraniční katoličtí komentátoři hovoří o tzv. „militantní demokracii“, tj. takové, kde levicově-liberální oligarchie, byť někdy i s názvem „křesťanskodemokratická“, vládne fakticky neomezeně, i když formálně existují svobodné volby a pluralita politických stran. Jenže běda, když zastánci autentických křesťanských hodnot (ochrana lidského života od početí až do přirozené smrti, monogamní manželství pouze muže a ženy, odmítání řízené migrace a likvidace křesťanství pomocí islámu) vyhrají volby a pokusí se tyto principy uvést do života! Potom nastoupí síla: policejní uniformy, pendreky, zbraně.

V Polsku právě TK byl strážcem těchto pravých křesťanských hodnot. Nezapomeňme, že to byl Ústavní soud, kdo prohlásil před pár lety za protiústavní potraty z důvodů fyzického nebo mentálního poškození plodu, což vyvolalo v celé EU obrovské pobouření samozvaných „zastánců lidských práv“, především tzv. „práva ženy na potrat“. V Polsku stoupenci legálních potratů vyvolali obrovskou vlnu násilností v ulicích. Ne, tohle neomarxisté a liberálové nemohou potřebovat, proto soudce TK nutno vyměnit. Když to nejde řádnou a ústavní cestou, protože praktikující katolík prezident Nawrocki uplatňuje své právo a odmítá jmenovat soudce z tohoto tábora, tak to půjde násilím jako v totalitních režimech. Z Evropy musí zmizet všechno, co připomíná sociální království Ježíše Krista nebo se mu alespoň přibližuje. I za cenu brutálního porušení zákonnosti a ústavních pořádků. Takové je poučení ze současného dění v sousedním Polsku.