Zajisté každý dobrý katolík o andělech četl na stránkách Písma sv. a modlí se k nim za ochranu. Podstata těchto bytostí je pro nás teologickou záhadou, jak píše sv. Tomáš Akvinský ve své Teologické summě. I když andělé jsou dokonalejšími tvory než lidé, přesto Bůh nevzal na sebe andělskou, ale lidskou podobu, aby člověka přivedl do nebeské slávy.

1. Andělé jsou rozděleni na 9 kůrů

Když mluvíme o andělech, tak nám jistě napadnou andělé strážní, čili nejnižší stupeň v andělské hierarchii. Těch stupňů je ale 9 a každý má jinou funkci. Andělské kůry jsou uspořádány tak, že 3 kůry tvoří jednu skupinu.

Ta první má jeden jediný, ale nesmírně důležitý úkol: velebit Boha. Jsou to: a) serafíni, což v překladu znamená „planoucí“, protože planou nejdokonalejší láskou k Bohu a předávají ji jiným tvorům. b) cherubíni, což přeloženo zní „plni poznání“. Ti meditují o kráse Boží pravdy a Božího řádu a předávají to andělům nižší hierarchie. c) trůny, které mají bezprostřední poznání o Božích dílech a – jak ukazuje jejich název – asistují u Božího trůnu.

Andělé druhé kategorie jsou prostředníky mezi kontemplací Boha a působením ve světě: a) panstva řídí jiné kůry a dávají jim rozkazy; b) síly poskytují schopnosti k plnění těchto rozkazů; c) mocnosti určují způsob, jak má být Boží příkaz vykonán.

Konečně nejnižší hierarchie se nachází nejblíže lidí a působí bezprostředně ve světě: a) knížata mají ve své péči větší skupiny (národy, velké komunity atd.); b) o stupeň níž jsou archandělé čili „poslové významných záležitostí“, které připomíná Písmo sv.: archanděl Michael svrhl satana z nebe, Rafael uzdravil Tobiáše a Sáru, Gabriel se ukázal Danielovi, Zachariášovi a Panně Marii; c) na nejnižším stupni jsou andělé pečující o jednotlivce. Právě do této skupiny náleží andělé strážci.

2. Každý člověk má svého anděla strážného

Nejen pokřtění lidé, ale i vyznavači jiných náboženství nebo nevěřící mají svého anděla strážného. Jeho posláním není odstraňovat všechny překážky z životní cesty člověka, ale vést ho ke spáse. Působení anděla může probíhat buď viditelným způsobem, kdy se on přímo člověku zjeví, jak tyto případy vypočítává Písmo sv. – nebo skrytě, např. vnuknutím nebo neviditelnou ochranou. V evangeliu sv. Matouše je zaznamenáno, že anděl se dvakrát ukázal sv. Josefovi: nejdřív ho varoval před Herodem chtějícím zabít Božské Dítě, potom mu oznámil smrt zlého krále a možnost bezpečného návratu (pozn. překl.: ještě předtím se ukázal sv. Josefovi ve snu a řekl mu, aby se nebál přijmout svoji těhotnou snoubenku Pannu Marii k sobě).

Andělé mohou také člověku fyzicky zkřížit jeho plány, aby jej ochránili od zlého. Tento případ popisuje starozákonní kniha Numeri, kdy anděl se postavil do cesty Baalovi, aby jej zadržel, neboť jeho cesta byla v rozporu s Boží vůlí (Num 22,32). Každý člověk má ve svém andělu strážci průvodce, rádce a ochránce, což vysvětlil sv. Tomáš Akvinský v Teologické summě (ST I q. 113 a. 4 c.).

3. I když andělé nemají tělo, mohou se zjevovat v tělesné podobě

Bible líčí situace, kdy andělé vzali na sebe lidskou podobu, aby se ukázali člověku. Viděli je např. Abraham, Jakub nebo Tobiáš, kniha Genesis popisuje dokonce setkání Lota se dvěma anděly, které on pohostil ve svém domě (Gen 19,1–3). Podobně Jakub zápasil ve snu s mužem, který je ztotožňován s andělem. Tato zjevování se andělů v lidské podobě však nelze přirovnávat ke Vtělení Božího Syna, kdy On přijal plně lidskou přirozenost a spojil ji na věky se svojí Božskou Osobou. Andělé však se zjevili v lidské podobě pouze dočasně pro danou chvíli, když se takto ukázali lidem.

4. Andělé nemohu být na několika místech současně

Andělé jsou duchové nemající tělo. Jak tedy mohou přebývat na daném místě? Určitě to není přebývání v tom smyslu, jak je chápeme my lidé. Andělé totiž se nacházejí na konkrétním místě svou činností a jsou tam tak dlouho, dokud tato jejich činnost trvá, čili dokud chrání člověka, nabádají ho k dobru atd.

Andělé však nemohou působit na několika místech současně, protože takovou schopnost má pouze Bůh. Mohou se pouze přesouvat z místa na místo, ale jinak než člověk. Jejich přesun je okamžitý, protože je neomezuje tělo.

5. Andělé mohou působit na hmotu

I když andělé jsou nehmotnými bytostmi, jsou schopni působit na materiální svět. Sami nemohou nic nového stvořit, ale jsou schopni působit změny v tom, co již bylo stvořeno Bohem. Mohou přesouvat předměty, ovlivňovat atmosférické jevy (např. vyvolat vítr nebo bouři), působit na lidské smysly (např. vyvolat vidění, zvuk, vůni apod.), rovněž tak inspirovat představivost a intelekt člověka. Nemohou ale v žádném případě zasahovat do podstaty stvořených věcí, např. způsobit smrt člověka nebo změnit nějaký předmět v jiný.

6. Andělé nevidí do lidského myšlení

Zdálo by se, že když andělé jsou schopni nabádat nás ke konkrétní volbě v situacích rozhodování, tak vidí i do našeho myšlení. Tak tomu ale není. Jistěže dobří andělé i ti zlí (démoni) nás pozorují, ale nemají vhled do našeho nitra. Dávají pozor na to, co říkáme a na signály, které vysílá naše tělo. Myšlenky totiž vyvolávají u člověka konkrétní emoce a ty zase reakce v jeho těle. Když např. člověk má v úmyslu spáchat hřích, může se u něho zrodit strach, jenž zrychluje bití srdce, což andělé vnímají a snaží se dozvědět, co se v hlavě člověka usadilo, aby ho chránili před hříchem (dobří andělé), nebo pohnout ho k přímému spáchání hříchu (zlí duchové).

Myšlenky a pocity člověka zná jenom Bůh. Andělé nikoliv, ledaže Bůh by jim to zjevil, aby člověka lépe ochránili před hříchem. Andělé neznají ani budoucnost, pokud jim ji Bůh neukáže. Stejně tak andělé nejsou schopni svým rozumem poznat Boha v Jeho celistvé plnosti a dokonalosti

7. Andělé nemají schopnost přimět člověka ke konkrétnímu rozhodnutí

Podobně jako andělé – jak dobří, tak zlí – nemají vhled do lidského myšlení, stejně tak nemohou přinutit člověka ke konkrétnímu rozhodnutí. Satan může nabádat ke spáchání hříchu, ukazovat jeho zdánlivý užitek, může i lhát – ale konkrétní volba zůstává vždycky na člověku. Had v ráji ukazoval Evě zdánlivý prospěch, když sní jablko ze zakázaného stromu, nabádal ji k tomu a lhal, ale pouze ona učinila rozhodující volbu, protože měla svobodnou vůli. Satan skutečně může činit skutky uvádějící člověka v úžas, které vypadají jako zázračné, např. když faraonovi kouzelníci pomocí démonů proměnili hole v hady (Ex 7,11–12; 8,3). Sv. Tomáš Akvinský ale zdůrazňuje, že tyto jevy ve skutečnosti neměly se zázraky nic společného (ST I q. 114 a. 4 c).

Jednou z nejpopulárnějších manipulačních technik používaných satanem je vyvolávání obrazů z minulosti. On může člověku připomenout hřích, jehož se kdysi dopustil, nebo mu jednoduše ukázat před očima nějaký obraz, který ho bude pokoušet ke zlému. To způsobí, že člověk začne uvažovat o zdánlivém prospěchu ze spáchání hříchu. Začne o něm přemýšlet, váhat a dokonce racionálně zdůvodňovat svoji volbu dopustit se hříchu. Samozřejmě v tomto momentu vůbec nebere v úvahu důsledky, které tento hřích způsobí.

Satan může také oslabit u člověka schopnost reálně ohodnotit situaci, což samozřejmě zmenšuje jeho vinu, ale neodstraňuje ji úplně, protože člověku zůstává svobodná vůle. Člověk je totiž zcela zbaven své odpovědnosti za spáchaný hřích pouze tehdy, když – aspoň na nějaký čas – úplně ztratil schopnost rozumového uvažování. To ale satan nechce dopustit, protože mu záleží na tom, aby člověk vědomě spáchal hřích a tím poskvrnil svoji duši. Tak rozebírá toto téma sv. Tomáš Akvinský (ST I q. 111 a. 2 c.).

Podobným způsobem – ale v opačném směru – na nás působí dobří andělé. Oni nás mohou nabádat, abychom se varovali zlého a konali dobro, mohou ukazovat prospěch plynoucí ze života ve shodě s Božími přikázáními, mohou nás též inspirovat k tomu všemu a působit na naše emoce, což všechno dělají – ale rozhodujeme se pouze my sami. Člověk totiž není robotem, ale svobodnou bytostí schopnou zasloužit si věčnou blaženost nebo se odsoudit k věčnému zatracení v pekle. K takové svobodné volbě přistupujeme každý den.

Zdroj: Článek „Adrian Fyda: 7 rzeczy, które powinieneś wiedzieć o aniołach“ in www.pch24.pl 3. 10. 2026