Viditelná hlava Katolické církve Lev XIV. navštívil ve dnech 25.–28.9. Francii. Mnoho komentátorů konzervativních katolických médií je nadšeno. Ano, papež Lev řekl jistě mnoho hodnotných myšlenek a pravd. Vyzvedl potřebu pokání, postavil se jasně na obranu lidského života od početí až do přirozené smrti, připomenul význam Panny Marie v životě katolického křesťana, vyzval k evangelizaci země atd. V jeho vystoupeních se nalezlo opravdu hodně inspirací pro současné katolíky, to je fakt, který nelze popřít.

Jenže pro současnou novocírkev je typické, že když její reprezentanti řeknou něco hodnotného a pozitivního, velmi často k tomu potom přimíchají alespoň kapičku jedu, která všechno pokazí a vyvolá zmatek. Přesně toto se dělo též během návštěvy Lva XIV. v zemi „galského kohouta“.

Papež např. během nešpor v katedrále Notre Dame v Paříži si neodpustil skrytý útok proti Bratrstvu sv. Pia X. (FSSPX). Ve své homilii o liturgii prohlásil mj.: „… dejte jednotě s Petrovým nástupcem a s Církví přednost před svými osobními liturgickými preferencemi, abyste podpořili jednotu Božího lidu…“ Jde o zřejmou narážku na nedávné svěcení biskupů Bratrstva bez souhlasu Vatikánu a nepřímé obvinění FSSPX, že tuto jednotu trhá.

Ještě horší však byl projev Lva XIV. v Elysejském paláci v Paříži před prezidentem Macronem a dalšími představiteli státu a diplomatického sboru. Papež řekl doslova: „Po vynikajících myslitelích renezance… přišli představitelé osvícenství a Francie přinesla do světových dějin opravdové vymoženosti… především uznání práv člověka, zakořeněných v samotné přirozenosti lidské osoby, zvláště náboženské svobody…“ Dále vysoko vyzvedl hesla Francouzské revoluce „volnost, rovnost, bratrství“.

Lze bez přehánění říci, že těmito málo větami totálně zboural všechno to kladné a pozitivní, co prohlásil na jiných místech během své návštěvy Francie. Papež Lev se tímto fakticky přihlásil k myšlenkovému dědictví protikřesťanského osvícenství.

1. Které „vynikající myslitele renezance“ měl na mysli? Erasma Rotterdamského, jenž si tropil posměch z katolické víry? Renezanční myšlení 15. a 16. století ve své podstatě znamenalo přece oslabení katolické religiozity, proč tedy současný papež vyzdvihuje renezanční filozofy jako „vynikající“?
2. Francouzské osvícenství dalo lidstvu nějaké „vymoženosti“? Voltaire, Diderot, d’Holbach, d’Alembert a další osvícenští myslitelé se neštítili žádných sprostých urážek a nehorázných pomluv na adresu Katolické církve, kterou označovali za odpůrce svobody svědomí a volali po jejím vyhlazení z povrchu zemského. Je známý Voltairův výrok „Zničte tu hanebnici!“ To má být „vymoženost“?
3. Osvícenství, které podle Lva XIV. přineslo „uznání práv člověka… zvláště náboženské svobody“, vyvrcholilo Francouzskou revolucí. Její součástí byl mj. zákaz katolických bohoslužeb, popravy za vyznání pravé víry Kristovy a krvavá genocida katolického obyvatelstva ve Vendée i jinde včetně žen a dětí (srvn. náš článek „Morálka katolíků a morálka bezbožníků“). To je ta „náboženská svoboda“?
4. Hesla „volnost, rovnost, bratrství“ jsou pro katolíky nepřijatelná nejen v tom významu, jaký jim dala Francouzská revoluce, ale i obecně. Volnost čili svoboda je Stvořitelem dána člověku k tomu, aby mohl naprosto svobodně a bez donucení přijmout pravdu, která je pouze v Katolické církvi, nikoli k tomu, aby volil blud a hřích. Rovnost znamená rovnost lidí před Bohem, nikoli rovnost majetkovou, společenského postavení nebo vzdělání. Samozřejmě je v tom zahrnut i požadavek spravedlnosti a křesťanské lásky, tj. aby nikdo netrpěl nouzí v důsledku nespravedlivých sociálních poměrů atd. A bratrství? To mohu vyhledávat a mít pouze s lidmi morálně na určité výši, nikoli se zločinci a ničemy. Za jejich obrácení se mám pouze modlit a přát jim změnu života a věčnou spásu, ale jejich „bratrskou“ společnost nemohu vyhledávat. Ostatně osvícenští revolucionáři „naplňovali“ svůj postulát „bratrství“ gilotinou, utopením nebo postřílením všech, kdo nesouhlasili s jejich názory.

Papež Lev se tak ocitá na stejné pozici jako český nepřítel Katolické církve T. G. Masaryk, jenž v závěru svého spisu „Světová revoluce“ tvrdil, že prý „teprve Francouzská revoluce kodifikovala práva člověka a uskutečnila je v ohledu náboženském…“. Ano, gilotinou a první hromadnou genocidou moderních dějin, jak napsal nedávno zesnulý italský žurnalista a historik Vittorio Messori. Papežova slova jsou tak plivnutím do tváře všem katolickým mučedníkům zločinné a bestiální Francouzské revoluce, která nepřinesla zhola nic pozitivního, jen povodně nevinně prolité krve a totální zkázu mravů. Ptáme se, kým je vlastně hlava Katolické církve? Katolíkem, nebo osvícenským popíračem víry? Modleme se za jeho obrácení.